Jan Werich: Nikdo si nesmí myslet, že je něco víc

Na jedno jsem vždy věřil. Že nás pánbůh udělal všechny stejné. Jeden je bílý a druhý černý. Jeden je krásný, anebo poďobaný od neštovic. Ale všem je nám zima, když venku mrzne, a všichni se potíme, když praží slunce. A všichni musíme dýchat, abychom se neudusili. Continue reading “Jan Werich: Nikdo si nesmí myslet, že je něco víc”

Tvorba jako potřeba

Ve společnosti se lidé dělí na tvořitelespotřebitele. Všichni jsme tak trochu oboje, ale spotřeba u drtivé většiny převažuje. A jak jste na tom vy? Pojďte se přesvědčit.

Věděli byste, co velkou měrou ovlivňuje naše životní štěstí? Kromě takových těch všeobecných aspektů je tu ještě něco, co dodává téměř automatický pocit uspokojení a jakéhosi zvláštního vnitřního naplnění. Je to tvorba. Continue reading “Tvorba jako potřeba”